Trilobiti chotečského souvrství (eifel)

Starší střední devon (eifel) reprezentuje chotečské souvrství. Jeho bázi vyznačuje nápadná faciální změna (tzv. chotečský event), související s prohloubením pánve a provázená oživením činnosti turbiditních proudů, poklesem prokysličení a ztmavnutím vápenců i tenkých břidličných vložek. Převahou tmavě šedých vápenců s rohovci se chotečské souvrství podobá litologicky souvrství zlíchovskému, od něhož se však nápadně liší faunou (typičtí trilobiti a goniatiti). V koněpruském devonu reprezentují chotečské souvrství světle šedé krinoidové acanthopygové vápence, nazvané podle význačného, ale nehojného trilobita Acanthopyge haueri (Barrande, 1846) †. Tyto představující velmi mělkovodní uloženiny s hojným obsahem bentosu (lilijice, ramenonožci, koráli, stromatopory, konodonti, tentakuliti a trilobiti). Akantopygové vápence jsou nejmladší vápence mořského původu v koněpruské oblasti. 

I. CHLUPÁČ et al. (1979) podává tento přehled trilobitové fauny akantopygových vápenců: Phacops hoseri Hawle & Corda, 1847 †, Acanthopyge haueri (Barrande, 1846) †, Thysanopeltis speciosa Hawle & Corda, 1847 †, Aulacopleura bohemica Přibyl, 1947 †, Aulacopleurina peltata (Novák, 1890) †, Cyphaspides holinensis Růžička, 1939 †, Kettneraspis pigra (Barrande, 1872) †, Crotalocephalus affinis affinis (Hawle & Corda, 1847) †, Erbenites fallax (Barrande, 1846) †, Orbitoproetus angelini (Hawle & Corda, 1847) †, Orbitoproetus fornicatus (Přibyl, 1971) †, Tropidocoryphe pseudofilicostata pseudofilicostata Přibyl, 1965 †, Alberticoryphe chemazur Šnajdr, 1980 †, Eremiproetus eremita (Barrande, 1846) †, Phaetonellus planicauda (Barrande, 1852) †, Buchiproetus postcomplanatus Šnajdr, 1980 †, Proetopeltis neglecta neglecta (Barrande, 1852) †, Koneprusites moestus (Barrande, 1852) †, Koneprusites insons (Barrande, 1852) †, Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) †.
P. BUDIL a M. MERGL (2019) tento seznam ještě doplňují o: Chotecops ? sp., Scutellum? sp., Scabriscutellum sp., Longiproetus? sp., Otarion cf. lacrimarum Přibyl et Vaněk, 1981 †, Eremiproetus? sp., Kettneraspis sp.
My doplníme ještě trilobita Benesovella lusor (Barrande, 1852) † a pravděpodobně Denemarkia erbeni n. sp. Kim, 1997 †.

• Eremiproetus eremita (Barrande, 1846) - Zlatý kůň (akantopygové vápence), st. eifel

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Proetina Přibyl 1946 †, nadčeleď: Proetoidea Hawle and Corda 1847 †, čeleď: Proetidae Salter, 1864 †, podčeleď: Eremiproetinae Alberti, 1967 †, rod: Eremiproetus Richter & Richter, 1919 †, podrod: Eremiproetus Richter & Richter, 1919 †, druh: Eremiproetus eremita (Barrande, 1846) †. 

Druh trilobita Eremiproetus eremita (Barrande, 1846) † náleží k řádu Proetida, což je zřejmé už z rodového názvu. Předpona eremi — (odvozená z latinského eremus nebo řeckého erēmos) v biologické nomenklatuře znamená pustinný, osamocený nebo žijící na opuštěných místech (odkazuje často v přeneseném smyslu pro vzácný výskyt nebo specifické ekologické prostředí). Dohromady lze název volně interpretovat jako "pustinný Proetus" nebo "osamocený Proetus".

Vědecká synonyma
Proetus eremita Barrande, 1846
Eremiproetus (Eremiproetus) eremita (Barrande, 1846)
Cornuproetus hornyi Přibyl, 1965
Cornuproetus (Eremiproetus) hornyi Přibyl, 1965

• Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) - Zlatý kůň (akantopygové vápence), st. eifel

Řád: Harpetida Whittington, 1959 †, podřád: Harpina Whittington, 1959 †, čeleď: Harpetidae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Lioharpes Whittington, 1950 †, podrod: Fritchaspis Vaněk, 1963 †, druh: Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) †.  

Hlavový lem je slabě konkávní, s velmi jemným a hustým dírkováním. Glabela nepříliš klenutá, sag protažená, úzká. Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) † je poslední dosud známý druh vývojové linie Lioharpes (Fritchaspis). Nález představuje bohužel dosti zvětralou část hlavy trilobita.

Vědecká synonyma
Lioharpes (Fritchaspis) montagnei (Hawle & Corda, 1847)
Fritchaspis montagnei (Hawle & Corda, 1847)

• Proetopeltis neglecta (Barrande, 1852) - Zlatý kůň (akantopygové vápence), st. eifel

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Proetina Přibyl 1946 †, nadčeleď: Proetoidea Hawle and Corda 1847 †, čeleď: Tropidocoryphidae Pribyl, 1946 †, rod: Proetopeltis Přibyl, 1965 †, druh: Proetopeltis neglecta (Barrande, 1852) †.  

Pravděpodobně poddruh Proetopeltis neglecta neglecta (Barrande, 1852) †, ale s otazníkem. Drobný, nepříliš stratigraficky významný druh proetidního trilobita, jehož výskyt je spjat s takzvanými akatopygovýmí vápenci středního eifelu, jejichž výchozy jsou zaznamenány zvláště v blízkém okolí koněpruských lomů. Trilobit je známý, z nepříliš příznivých nálezů od Hawle & Cordy (1847), kdy jej popsali, jako druhy dva — Proetus dubius a Proetus elegantulus. Jako neglectus jej popsal poprvé Barrande o pět let poté (1852). Tento název, který pochází z latiny a dal by se přeložit, jako "zanedbaný", "přehlížený" nebo "opomenutý", se používá dodnes, pouze v ženském rodě — neglecta. Velmi si ceníme, že jej máme ve sbírce zastoupeného, i když nejde zrovna o "vitrínové" nálezy. Jde o velmi drobného, přehlíženého proetida (viz velikost glabely a pygidia).

Vědecká synonyma
Proetus neglectus Barrande, 1852
Proetus dubius Hawle & Corda, 1847
Proetus elegantulus Hawle & Corda, 1847

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky